Rubio: blond slovo, které bývalo červené

V baru si objednáš cerveza rubia a dostaneš světlé pivo. V barcelonském útulku hledá domov gato rubio a na fotce je zrzavý kocour. V Galicii se pasou krávy plemene Rubia Gallega a jsou rezavé. A rubia je samozřejmě taky blondýna.

Vypadá to jako čtyři barvy na jedno slovo. Je to ale barva jedna, jen se za dva tisíce let posunula. Na začátku byla červená.

Latinsky to byla červená

Latina měla pro červenou několik slov. Základní bylo ruber. Ze stejného základu vzniklo rubeus, psané i robeus, a znamenalo červený nebo načervenalý.

Římský učenec Varro v 1. století před naším letopočtem sepsal příručku o hospodaření a v ní radí, jakou barvu má mít dobrý skot. Nejlepší je podle něj černá a hned po ní robeus. Krávy nebývají červené jako rajče, Varro tím myslel rezavou srst. K těm kravám se ještě vrátíme, protože u nich to slovo vydrželo dodnes.

Příbuzná slova znáš i z češtiny. Rubín je červený kámen, rubrika se jmenuje podle nadpisů, které se v rukopisech psaly červeně, a rubeola je lékařské jméno zarděnek. Španělština má z téže rodiny rubí, rubéola a rubor, ruměnec.

Jak se z červené stala zlatá

Pro světlé vlasy měla latina vlastní slovo, flavus. To se z mluvené řeči vytratilo a žádný románský jazyk ho jako běžné slovo nezdědil. Zbylo po něm jméno Flavius, španělské knižní flavo a v chemii flavonoidy, žlutá rostlinná barviva.

Po flavus zůstalo prázdné místo a každý jazyk ho zaplnil jinak. Francouzština, italština a rumunština sáhly po slově z rodiny blond, o něm za chvíli. Španělština na to místo posunula rubio.

Šlo to snadno, protože rubeus nikdy neznamenalo jen sytou červenou. Patřila pod ně i rezavá srst a od rezavé je ke zlaté jen o odstín. Španělština měla navíc na červenou ještě druhé slovo, rojo z latinského russus. Dvě slova pro tutéž barvu se vedle sebe dlouho neudrží. Jazykovědci, kteří sestavují slovník španělských místních jmen, to popisují tak, že se obě významem rozešla, aby si nepřekážela. Na rojo nakonec zbyla červená, na rubio zlatá.

Ve slovníku španělské akademie je ten posun vidět dodnes. Rubio je tam barva „nažloutlá, podobná zlatu“. Rubicundo je „rubio, které táhne do červena“. A u slova rojo stojí vedle červené ještě jeden význam, o vlasech: „velmi živé rubio“. Ostrá hranice mezi oběma barvami tedy není ani dnes.

Čeština má mimochodem slovo, které ušlo stejnou cestu. Rusý je podle slovníku světle žlutý s odstínem do zlatova nebo do rezava a říká se to skoro jen o vlasech. Pochází přitom ze stejného pravěkého kořene jako rudý, a ten kořen má čeština společný s latinským ruber.

Co se s tím slovem stalo jinde

Na ostatních románských jazycích je vidět, jak velká výjimka španělština je. Latinské rubeus zdědily skoro všechny a skoro všude zůstalo u červené nebo u rezavé.

Galicijština a španělština mají stejné slovo a jinou barvu: un bolígrafo rubio je v Galicii červená propiska. Portugalec řekne ruivo o zrzkovi. Italské roggio najdeš u Danteho, v běžné řeči ho dávno vystřídalo rosso. Rumunské roib se dnes říká jen o koni.

Nejlíp to vynikne na katalánštině. Latina měla na červenou vedle rubeus i už zmíněné russus. Španělština z prvního udělala blond, rubio, a z druhého červenou, rojo. Katalánština je rozdala obráceně: z rubeus má červenou, roig, a z russus blond, ros. Dva sousední jazyky zdědily stejnou dvojici slov a barvy si prohodily.

Odkud je blond

Slovo blond je ve francouzštině doložené kolem roku 1100 a odtud se rozšířilo po Evropě. Nejspíš je germánského původu. Jisté to není, protože žádný germánský jazyk takové slovo vlastní nemá; i němčina si blond vypůjčila z francouzštiny, a to až v 17. století. Italsky se řekne biondo.

Španělština ho má taky. Blondo přišlo z francouzštiny a ve slovníku stojí jako synonymum rubio, jenže je to slovo z básní. Na ulici ho neuslyšíš.

Kde červená ve španělštině zůstala

Původní význam ze španělštiny úplně nezmizel. Drží se tam, kde se slova mění nejpomaleji: ve jménech míst, zvířat a rostlin.

Místní jména. Městečko Covarrubias u Burgosu se jmenuje podle načervenalých jeskyní nad řekou Arlanza. Cova je jeskyně a rubia tu znamená červená. V listinách je to jméno zapsané už roku 972. Stejně vznikla Peñarrubia, červená skála, a k témuž latinskému slovu řadí jazykovědci i jména jako Villarrubia nebo Monterrubio.

Ryba. Rubio je taky mořská ryba, česky štítník. Kanárský přírodovědec José de Viera y Clavijo o ní kolem roku 1800 napsal, že má boky zbarvené světle červeně, „odkud má jméno rubio“.

Rostlina. Rubia je španělsky i latinsky mořena barvířská. Z jejího kořene se po staletí vyrábělo červené barvivo na vlnu a na kůže a o jejím barvířském využití psal už Plinius. Botanici jí říkají Rubia tinctorum.

Krávy. Rubia Gallega je masné plemeno z Galicie na severozápadě Španělska. Jméno dostalo doma, a v galicijštině rubio znamená červený a rezavý. Srst mají ty krávy od pšeničné po červenohnědou. Je to stejná barva, pro kterou měl před dvěma tisíci lety Varro slovo robeus.

Pivo, tabák a kočka

U piva a tabáku o červenou nejde. Cerveza rubia je světlé pivo a proti němu stojí cerveza negra nebo oscura, tmavé. Stejně se dělí tabák na tabaco rubio a tabaco negro. Rubio tu znamená zlatavý. Čeština rozlišuje světlé a tmavé, španělština blond a černé.

S kočkou je to složitější. Zrzavé kočce se ve Španělsku opravdu říká gato rubio. Slovník španělské akademie má u slova rubio příkladovou větu Al gato rubio lo llamaron Sultán, kocourovi dali jméno Sultán. A barcelonský útulek takhle popisuje kocoura, který je na fotce rezavý od uší po ocas.

Samozřejmost to ale není. Noviny ve Španělsku i v Latinské Americe píšou skoro vždycky gato naranja, oranžová kočka, a chovatelé té barvě říkají rojo. S gato naranja se domluvíš všude. Gato rubio uslyšíš spíš v běžné řeči než v novinách.

U lidí to neplatí. Zrzavý člověk je pelirrojo, doslova ten, kdo má červené vlasy. Rubio o něm Španěl neřekne.

Blond v Latinské Americe

Rubio a rubia ti budou rozumět všude, kde se mluví španělsky. V Latinské Americe k nim ale přibývají místní slova. V Mexiku je blonďák güero, v Kolumbii a ve Venezuele catire a v Kolumbii se hovorově říká taky mono, což jinde znamená opice. Jak moc se španělština země od země liší, rozebíráme v článku o tom, kterou španělštinu se učit.

Rubio patří k prvním slovům, která se ve španělštině naučíš, hned jak dojde na popis lidí. O červené se u něj učebnice nezmiňuje. Na takové věci se vyplatí ptát lektora, ve skupinových kurzech i při individuální výuce. Slovo, o kterém víš, odkud se vzalo, se zapomíná hůř než slovo ze seznamu.

• Fotografie kořene mořeny — Meekrap gedroogd, Agaath, CC BY-SA 4.0, zmenšeno a oříznuto.
• Fotografie krávy — Vaca rubia galega en Lanzós, Vilalba, Chairego apc, CC BY-SA 4.0, zmenšeno.
• Fotografie piva — Dark beer and light beer, MichalPL, CC BY-SA 4.0, zmenšeno.
• Fotografie kočky — Orange Tabby Cat sitting on a couch, LauraDelga, CC BY 4.0, zmenšeno.
• Náhledová fotografie kočky — Orange tabby cat closeup, CC0, oříznuto na šířku.
• Významy španělských slov jsou z Diccionario de la lengua española Španělské královské akademie, hesla rubio, rojo, rubicundo, blondo, flavo, güero, catire a mono.
• Místní jména a rozchod slov rubeus a russus: Ana Boullón, RŬBEA, RŬBEU, Toponomasticon Hispaniae (2025), a tamtéž hesla Covarrubias a Peñarrubias del Pirón.
• Tvary v ostatních jazycích: Dicionario da Real Academia Galega, Priberam, Vocabolario Treccani, DEX a Wikislovník, hesla rubeus, russus, roig a ros.
• Původ slova blond: Trésor de la langue française informatisé.
• Varro, De re rustica 2,5,8, podle The Latin Library. Citát o rybě je z Diccionario histórico del español de Canarias, heslo rubio.
• Slovo rusý je ze Slovníku spisovného jazyka českého.
• Kocour z útulku: Protectora BCN, Barcelona.