Gramatika

Mi mamá, nebo naše mamka? Můj a náš španělsky

8 min čtení Upraveno 18. 11. 2026

Španělsky mi mamá, česky naše mamka. Čeština mluví za celou rodinu, španělština sama za sebe. Podívej se, kdy říct mi, kdy nuestro a kdy ani jedno.

Španělsky se řekne mi mamá a mi papá, i když má mluvčí tři sourozence. Pes je mi perro, dům mi casa, babička mi abuela. Česky je to přitom skoro vždycky naše mamka, náš taťka, náš pes, náš dům a naše babička.

Stejná rodina, stejný pes, a každý jazyk sáhne po jiném zájmeně. Tady se dočteš, proč to tak je a co s tím, když mluvíš.

Čeština mluví za skupinu, španělština sama za sebe

Když Čech řekne naše mamka, mluví jako člen rodiny. Mamka patří k nám všem, k bratrovi, k sestře i ke mně, a tak se o ní mluví v množném čísle, i když mluví jen jeden. Totéž udělá čeština s domem, se psem i s městem: u nás doma, náš pes, u nás ve Zlíně.

Španělština vychází z jednoho člověka. Mluvčí mluví za sebe, a tak řekne mi mamá. Neznamená to, že by ji upíral sourozencům. Mi říká jen to, že jde o jeho matku, a kdo další ji má za matku, neřeší. Stejně tak mi casa je dům, ve kterém bydlím; kdo tam bydlí se mnou, z toho zájmena nepoznáš.

Kdo mluví za koho: česky naše mamka, španělsky mi mamá Dva obrázky vedle sebe a na obou tatáž rodina: nahoře matka, pod ní tři sourozenci. Vlevo, česky, jsou všichni tři sourozenci v jednom rámečku, od rámečku vede k matce jedna čára a jeden z nich říká naše mamka. Vpravo, španělsky, je v rámečku jen ten, kdo mluví, a říká mi mamá. Od zbylých dvou sourozenců vedou k matce čárkované čáry: je to pořád i jejich matka. česky mamka naše mamka jeden mluví za všechny tři španělsky i jejich mamá mi mamá jeden mluví sám za sebe
Mamka je na obou obrázcích stejná a pořád patří všem třem. Liší se jen to, za koho mluvčí mluví.

Jde to až k prezidentovi. Česky řekneš náš prezident; „můj prezident“ zní, jako by ti patřil. Španělsky mi presidente říct jde a od jeho příznivců to uslyšíš. Nejčastěji se ale řekne prostě el presidente.

Ještě jeden příklad ze zaměstnání. Zaměstnanec řekne en mi empresa trabajamos ocho horas al día, u nás ve firmě pracujeme osm hodin denně. Firma sama o sobě napíše nuestra empresa, naše firma, protože tam mluví skupina. Čeština má na obojí jedno slovo.

Česky „u nás“, španělsky mi

Tady je celá věc k použití. Kdykoli chceš přeložit české naše nebo u nás a jde o tvou vlastní rodinu, dům, město nebo práci, řekni mi.

Česky Španělsky
naše mamka mi mamá
náš taťka mi papá
naši (rodiče) mis padres
naše babička mi abuela
náš pes mi perro
u nás doma en mi casa
u nás ve firmě en mi empresa
u nás v Česku en mi país
naše město mi ciudad
naše třída mi clase
náš učitel mi profesor

Dvě slova k mamce. Vedle mi madre a mi padre uslyšíš i mi mamá a mi papá, a to i od dospělých. Madre a padre znějí o něco formálněji a nespleteš se s nimi nikde. Posesivum je ve všech čtyřech případech stejné, mi.

Pozor na čárku: mi je můj, mí je mě (para mí, pro mě). Stejně tak tu je tvůj a tú je ty.

Kdy se řekne nuestro

Nuestro není chyba a budeš ho potřebovat. Používá se, když mluvčí opravdu mluví za skupinu, nebo když je ta věc společná jemu i tomu, s kým mluví.

  • Mluvím za víc lidí. Bratr a sestra spolu řeknou nuestra madre está enferma, naše máma je nemocná.
  • Firma, škola, tým o sobě. Nuestros cursos empiezan en septiembre. Naše kurzy začínají v září.
  • Společné s tebou. Nuestra clase es a las seis. Naše hodina je v šest, tedy tvoje i moje.
  • V projevech. Nuestro país, naše země.

Když řekneš nuestra casa o domě, kde bydlíš s rodinou, každý ti bude rozumět. Jen to zní, jako že mluvíš za celou rodinu. Když mluvíš sám za sebe, je mi casa přesnější.

Mi, nebo mío

Pro „můj“ má španělština dva tvary. Krátký mi stojí jen před podstatným jménem. Plný mío stojí za ním, nebo úplně bez něj. Nuestro a vuestro vypadají v obou pozicích stejně.

Jedna poznámka k názvům, protože se o ni dá zaškobrtnout. Čeština říká můj a náš přivlastňovací zájmena. Španělské gramatiky se v názvu neshodnou a novější je mezi zájmena často neřadí. Víc než název ti pomůže, jak se oba tvary chovají: mi stojí na místě členu, a proto dnešní spisovná španělština neřekne el mi libro, kdežto mío se chová jako přídavné jméno. A přivlastňovací přídavná jména v tom smyslu, jak je zná čeština, tedy otcův a matčin, španělština nemá vůbec.

Kde stojí mi a kde mío Čtyři řádky pod sebou, v každém jedno spojení rozložené do tří míst: místo členu, podstatné jméno a místo za ním. První řádek, před jménem: mi casa, krátký tvar mi stojí na místě členu. Druhý řádek, za jménem: la casa mía. Třetí řádek, bez jména: la mía, místo podstatného jména je prázdné. Čtvrtý řádek, po slovese ser: es mía. Pod schématem stojí, že mi a člen sdílejí jedno místo, a proto se neříká la mi casa. před jménem krátký tvar micasa za jménem plný tvar lacasamía bez jména plný tvar lamía po slovese ser plný tvar esmía mi a člen stojí na stejném místě, proto ne la mi casa
Krátký tvar stojí před jménem, na místě členu. Za jménem, bez jména a po slovese ser stojí plný tvar.
Čí Před podstatným jménem Za ním nebo bez něj
můj mi, mis mío, mía, míos, mías
tvůj tu, tus tuyo, tuya, tuyos, tuyas
jeho, její, jejich, váš (usted, ustedes) su, sus suyo, suya, suyos, suyas
náš nuestro, nuestra, nuestros, nuestras vypadá stejně
váš (vy všichni, jen ve Španělsku) vuestro, vuestra, vuestros, vuestras vypadá stejně

Koncovka se řídí věcí, ne majitelem: mis hermanos, moji bratři, protože bratrů je víc. A nuestra casa má ženský rod, protože casa je ženského rodu, ať mluví muž, nebo žena. Osoba je naopak na majiteli — proto mi, a ne tu.

U mi, tu a su se mění jen číslo, rod ne: mi hermano i mi hermana, ale mis hermanos. Rod rozlišují jen plné tvary a nuestro s vuestro.

Plný tvar potřebuješ ve třech situacích.

  • Jeden z více. Un amigo mío je jeden z mých kamarádů. Mi amigo je jeden konkrétní.
  • Bez podstatného jména. La mía es azul, ta moje je modrá.
  • Po slovese ser. Es mío, je můj. La casa es suya, ten dům je jeho.

Častá chyba: es mi. Krátký tvar nemůže stát sám, správně je es mío.

Su je jeho, její, jejich i váš

Česky rozlišíš jeho knihu, její knihu, jejich knihu a vaši knihu. Španělsky je to čtyřikrát su libro. Většinou to poznáš z věty.

Když to z věty nevyplyne, pomůže předložka de s osobním zájmenem: el libro de él, de ella, de ellos, de ellas, de usted, de ustedes. U sebe to ale nejde: un libro de mí je chyba, správně je un libro mío.

A jednu věc má čeština navíc: svůj. Španělština ho nemá, takže ho nepřekládej vždycky jako su. Řiď se tím, kdo mluví: mám svůj klíč je tengo mi llave, máš svůj klíč tienes tu llave, má svůj klíč tiene su llave.

Pravidla si přečteš za deset minut. Že pořád říkáš nuestra mamá a es mi, se ale ukáže až při mluvení. Na to potřebuješ někoho, kdo tě slyší. Opravujeme to ve skupinových kurzech i při individuální výuce.

Co si odnést.

  • Čeština mluví za rodinu, španělština za jednoho člověka. Naše mamka je mi mamá.
  • České naše a u nás přelož jako mi: mi casa, mi perro, mi empresa, mi ciudad.
  • Nuestro si nech na chvíli, kdy mluvíš za víc lidí nebo je ta věc společná i s tím, s kým mluvíš.
  • Mi amigo je jeden konkrétní kamarád, un amigo mío jeden z více. Bez podstatného jména el mío, po ser mío, nikdy es mi.
  • Su je jeho, její, jejich i váš. Upřesní ho de él, de ella, de usted — ale nikdy de mí.
  • České svůj se řídí tím, kdo mluví: tengo mi llave, tienes tu llave.
  • Posesiva ve španělštině: Nueva gramática de la lengua española (Real Academia Española a Asociación de Academias de la Lengua Española), kapitola 18: § 18.1 (tvary, shoda, šest významů su), § 18.2 (el mío, es mío), § 18.3 (před jménem a za ním), § 18.4 (de él), § 18.5 (co posesivum znamená).
  • Mamá a madre, papá a padre ve Španělsku a v Americe: Diccionario panhispánico de dudas (2. vydání, RAE a ASALE), hesla mamá a papá.
  • České názvy a přivlastňovací přídavná jména: Olga Macíková a Ludmila Mlýnková, Velká španělská gramatika (Computer Press, 2010).
  • Obě schémata jsou vlastní kresba.

Časté otázky

Proč se španělsky říká mi mamá, když česky říkáme naše mamka?
Protože každý jazyk mluví za někoho jiného. Čech mluví jako člen rodiny: mamka patří nám všem, a tak je „naše mamka“. Španělština vychází z jednoho člověka, a tak řekne mi mamá. Sourozencům tím matku neupírá: mi říká jen to, čí matka to je, a kdo další ji má za matku, neřeší. Stejně tak je mi casa dům, ve kterém bydlím.
Jak se španělsky řekne náš pes nebo u nás doma?
Tvarem mi: mi perro a en mi casa. České „naše“ a „u nás“ přelož jako mi, kdykoli jde o tvou vlastní rodinu, dům, město nebo práci. Tedy mi papá, mi abuela, mi ciudad, en mi empresa a en mi país. A „naši“ jsou mis padres.
Kdy se ve španělštině použije nuestro?
Když mluvčí opravdu mluví za víc lidí, nebo když je ta věc společná i s tím, s kým mluví. Bratr se sestrou řeknou nuestra madre está enferma, firma o sobě napíše nuestros cursos a učitel o hodině, na kterou chodíš i ty, nuestra clase. Když řekneš nuestra casa o svém domě, chyba to není, jen to zní, jako že mluvíš za celou rodinu.
Jaký je rozdíl mezi mi amigo a un amigo mío?
Mi amigo je jeden konkrétní kamarád. Un amigo mío je „jeden můj kamarád“, jeden z více. Plný tvar mío potřebuješ ještě tam, kde podstatné jméno chybí (la mía es azul), a po slovese ser (es mío, ne es mi).
Co znamená su: jeho, její, nebo váš?
Všechno z toho, a navíc jejich. Většinou to poznáš z věty. Když ne, řekne se el libro de él, de ella nebo de usted. U sebe to nejde: un libro de mí je chyba, správně je un libro mío.
Má španělština něco jako české svůj?
Nemá. České svůj přelož podle toho, kdo mluví: „mám svůj klíč“ je tengo mi llave, „máš svůj klíč“ tienes tu llave, „má svůj klíč“ tiene su llave. Proto může Juan vendió su coche znamenat, že prodal svoje auto, i že prodal auto někoho jiného; rozhodne souvislost.

Témata článku Časté chyby Varianty španělštiny

Sdílet článek

Co číst dál

Gramatika

Proč se říká el agua, a ne la agua

To el v el agua není mužský člen, ale ženský ve staré podobě. Ukazujeme, odkud se vzal, kdy se píše a proč zůstává všechno ostatní ve větě ženské.

12 min čtení

Výslovnost

Výslovnost ll a y ve španělštině, yeísmo

Ve většině španělsky mluvícího světa zní ll a y stejně. Kde se ještě rozlišují, jak to zní v jednotlivých regionech a kterou výslovnost se učit.

7 min čtení

Přejít nahoru