Průvodce
Je španělština těžká?
Pro Čecha je španělština těžší než angličtina a výrazně lehčí než čeština pro cizince. Zajímavější než součet hodin je, kde má který jazyk tu těžkou část.
Záleží, s čím ji srovnáváš — a hlavně kdy. Pro českého mluvčího je španělština těžší než angličtina a výrazně lehčí než čeština pro cizince. Zajímavější než ten součet je ale rozložení: každý z těch tří jazyků má tu těžkou část jinde.
Tři jazyky, tři tvary
Graf ukazuje, kolik hodin studia je potřeba na jednotlivé úrovně. Angličtina a španělština jsou z pohledu českého studenta, čeština z pohledu cizince, který se ji učí. Výchozí výřez končí na B2, protože to je úroveň, se kterou se domluvíš v práci i na cestách; druhé tlačítko dopočítá i C1 a C2.
| Úroveň | Angličtina | Španělština | Čeština | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| navíc | celkem | navíc | celkem | navíc | celkem | |
| A1 | 30 | 30 | 40–70 | 40–70 | 100 | 100 |
| A2 | 70 | 100 | 120 | 160–190 | 200 | 300 |
| B1 | 150 | 250 | 180 | 340–370 | 300 | 600 |
| B2 | 150 | 400 | 180 | 520–550 | 350 | 950 |
| C1 | 250 | 650 | 250 | 770–800 | 450 | 1400 |
| C2 | 350 | 1000 | 350 | 1 120–1 150 | 500 | 1900 |
Angličtina: lehká na začátku, zrádná na konci
Angličtina je ze tří jazyků nejlehčí tam, kde se student rozhoduje, jestli u ní zůstane — na A1 až B1. Třicet hodin na A1 je opravdu málo a ta zkušenost se zobecní: „angličtina je jednoduchá“. Pomáhá tomu i to, že ji člověk slyší z filmů, hudby a z internetu, takže část hodin odpracuje, aniž by si toho všiml.
Nejtěžší věci ale na studenta teprve čekají, a to až za B2: frázová slovesa, idiomy, členy, předložkové vazby a výslovnost, která se nedá odvodit z pravopisu. Odtud to, že se anglická čára nahoře pokládá: poslední dvě úrovně zaberou dohromady šest set hodin, tedy víc než celá cesta na B2.
Proto taky tolik lidí roky tvrdí, že „umí anglicky“, a přitom se roky nehnou. Většina z nich pracovat nepřestala. Došli jen do místa, kde křivka mění tvar, a odtud je každý další krok mnohem delší než ty předchozí.
Čeština: celá gramatika hned na začátku
Čeština má opačný problém. Student se hned na A1 a A2 musí potkat prakticky s celým gramatickým systémem — sedm pádů ve třech rodech, čísla, vzory, vidy, a to všechno dřív, než si stihne říct jednoduchou větu o sobě. Nedá se to odložit: bez pádů nejde postavit ani „jdu do obchodu“.
Sto hodin na A1 je víc než trojnásobek angličtiny. Právě odtud pochází pověst, že čeština je jeden z nejtěžších jazyků světa — a zakládá se na tom, co student zažije v prvním roce, ne na celkovém součtu.
Zajímavé je, že nahoře se ten poměr obrací. Mezi C1 a C2 potřebuje čeština pět set hodin a angličtina tři sta padesát: pořád víc, ale ne trojnásobek. Čeština je tedy nejtěžší hlavně relativně brzy.
Španělština: rovnoměrný svah
Španělština se nechová ani jako jedno, ani jako druhé. Nemá začátek zadarmo jako angličtina — výslovnost se musí od první hodiny dělat pořádně, slovesa se časují a rody jsou povinné od začátku. Nemá ale ani zeď jako čeština: nic nepřijde najednou a od A2 výš není žádný stupeň několikanásobně delší než ten předchozí.
Pravopis je skoro fonetický, takže co se napíše, to se přečte. Slovní zásoba je pro Čecha z velké části průhledná přes latinu a přes angličtinu. A gramatika se dávkuje postupně: přítomný čas, pak minulé, pak subjunktiv — každá úroveň přidá jednu velkou věc, ne deset.
Výsledkem je křivka bez zlomu. Těžká část španělštiny není ani na začátku, ani úplně nahoře — je rozprostřená. Prakticky to znamená, že se tempo dá odhadnout dopředu. Z A1 na A2 je to 120 hodin, na B1 a na B2 po 180, na C1 pak 250 a na C2 350. Kdo zvládl A2 v nějakém tempu, na B1 při témž tempu potřebuje asi o polovinu času víc, ne desetkrát tolik.
U španělštiny nemáš čekat zlom. Pocit „teď už to jde samo“ ani „tohle nikdy nedám“ u ní nepřichází tak prudce jako u těch dvou ostatních. Postup je předvídatelný, takže se vyplácí pravidelnost: právě proto je lepší chodit dvakrát týdně než jednou na dvakrát tak dlouho.
Takže těžká, nebo ne?
Španělština je středně náročný jazyk a do použitelného stavu se dá dotáhnout dřív, než si většina lidí myslí. Na B2, tedy na úroveň, se kterou se domluvíš v práci i na cestách, je potřeba 520 až 550 hodin. To je zhruba o sto třicet hodin víc než u angličtiny a o čtyři sta míň než u češtiny.
Co „těžké“ znamená u tebe, závisí hlavně na dvou věcech, které v žádné tabulce nejsou: kolik cizích jazyků už umíš a jak pravidelně se k jazyku dostaneš. To první zkracuje hlavně A1. To druhé rozhoduje o všem ostatním.
Kam dál
Kolik času to zabere konkrétně tobě, si spočítáš v průvodci o tom, jak dlouho trvá naučit se španělsky — je v něm kalkulačka, která počítá s docházkou, domácí prací i se zapomínáním mezi lekcemi. Proč se španělština v různých zemích liší, a přitom zůstává jedním jazykem, vysvětluje článek o tom, kterou španělštinu se učit.
Co se na které úrovni umí, popisuje stránka jazykových úrovní. Začít se dá ve skupinovém kurzu nebo individuálně — a jestli nevíš, kde se zařadit, jazykový pohovor je u nás zdarma.
Časté otázky
Je španělština těžší než angličtina?
Proč se říká, že čeština je nejtěžší jazyk?
Co je na španělštině nejlehčí?
Co je na španělštině nejtěžší?
Sdílet článek
Co číst dál
Průvodce
Kterou španělštinu se učit?
Tu, kterou máš po ruce. Španělština je polycentrický jazyk: každá z jednadvaceti zemí má svou variantu a všechny jsou správně. Špatnou se naučit nedá.
Průvodce
Docházkový, nebo on-line kurz španělštiny?
Je to tentýž kurz: stejné úrovně, stejná učebnice, skupina do šesti lidí. Rozhoduje cesta přes město, záznam lekce a to, jak snadno se doma soustředíš.
Průvodce
Jak dlouho trvá naučit se španělsky
Na A1 je potřeba 40 až 70 hodin studia, na A2 dalších 120, na B1 a B2 po 180. Kalkulačka v článku z toho spočítá, kolik týdnů to bude zrovna u tebe.