24.11.2013
Snad všichni studenti se potýkají s problémem jak ve španělštině vyslovovat ll a y. Každý učitel tvrdí, že je to jako české /j/, v učebnicích španělštiny se dokonce objevuje slovenské ľ. Jak je to ale ve skutečnosti?

Historie ll

Souhláska ll se většinou objevuje tam, kde v latině byly shluky hlásek cl-, pl-, fl-, dvě -ll- nebo občas i tam, kde bylo po l hned i. Příkladem takových slov mohou být: clave > llave pleno > lleno flama > llama castellum > castillo Některá z těchto slov existují v obou podobách, přičemž každé znamená něco jiného clave – heslo, klíč, llave – fyzický klíč k otevírání dveří. K těmto změnám došlo při vývoji španělštiny z vulgární latiny. Výsledkem je, že ll se vyslovovalo jako slovenské ľ, v mezinárodní fonetické abecedě IPA zapisováno jako /ʎ/.

Historie y

U souhlásky y je její původ neméně zajímavý. Obvykle se vyskytuje ve slovech, kde se už v latině vyslovovalo /j/ (jam > ya) nebo vzniklo při vývoji středověké španělštiny z latiny (equa > yegua). Zpravidla jej také nalezneme na konci všech slov, kde se vyslovuje /j/ (soy, estoy, doy). Ve všech pozicích se y vyslovovalo jako /ʝ/ (zhruba jako mezi českým j a ď), vyjma konců slov, kde se vyslovovalo jako české j, v IPA jako /j/.

Současná výslovnost y a ll

ʎ a ʝ

Historická výslovnost ll /ʎ/ a y /ʝ/ se v současnosti vyskytuje severní polovině Španělska, kde se obecně používá velmi konzervativní varianta španělštiny s málo změnami. Tuto výslovnost také zachovávají bilingvní oblasti, kde se mluví galicijsky, katalánsky a baskicky, protože v těchto jazycích se jedná o oddělené zvuky a tento rozdíl se tedy udržuje i ve španělštině. V Americe se tato původní výslovnost dochovala v Andách v podstatě ve všech zemích, kudy Andy procházejí a to kvůli původním jazykům (kečua, aymara), ve kterých se jedná o naprosto rozdílné hlásky. Rozdílná výslovnost se také udržuje v Paraguayi, která je jako jediná španělsky mluvící země úplně dvojjazyčná (španělština, guaraní).

Yeísmo

V drtivé většině zemí a jazykových center španělštiny je zvuk ll a y identický, vyjma y na konci slov (soy, estoy), kde vždy zůstává zachována výslovnost /j/. Vyslovování ll a y stejně se nazývá yeísmo a člověk, který takto mluví, se nazývá yeísta. Stejná výslovnost obou písmen se používá v televizích, v rádiích, v audio a video manuálech a je považována za standardní. Existují různé teorie o původu jevu yeísmo. Obvykle se spekuluje o prostém zjednodušení výslovnosti, asi jako když se v češtině výslovnostně sjednotily tvrdé y a měkké i. Tento jev vznikl a rozšiřoval se hlavně na venkově, a hlavního rozmachu dosáhl díky urbanizaci. V současnosti je tento jev tak silný, že ovlivňuje i jazyky, se kterými španělština sdílí společné území a mluvčí. Yeísmo španělského původu se tedy vyskytuje i v galicijštině, katalánštině, kečuánštině a dalších jazycích.

hierba nebo yerba?

Kromě již zmíněných hlásek ll a y ve španělštině existují i slova, která začínají na hie- (hierro, hierba, hiena). Obvyklá výslovnost hie- je /j/, případně /ʝ/. Ve skutečnosti je to však tak, že pokud se zvuk y v dané španělštině příliš blíží výslovnosti /j/, potom se hie- vyslovuje jako y. Pokud ne, zachovává se výslovnost /j/. Podobnost obou zvuků v minulosti dala za vznik tvarům hierba – yerba nebo hielo – yelo apod.

gallina nebo gaína, sandía nebo sandilla?

Dalším zajímavým jevem v souvislosti s výslovností y, ll a hie- je ztráta výslovnosti ll a redukce na pouhé i (gallina > gaína). Tento jev je běžný například ve španělštině z Nového Mexika ve Spojených státech. Jevem opačným je výskyt -ll- v koncovce -ía (sandía > sandilla). Vyskytuje se například v severním Peru. Byla tu řeč o společné výslovnosti y/ll a slov začínajících na hie-. Která to tedy je ta společná výslovnost je?

Výslovnost y/ll v regionech

symbol IPAčeský popiszvuková ukázka
jjako české j
ʝjako holandské g, mezi českým j a ď
ɟjako české ď
d͡ʒjako české
ʒjako české ž
ʃjako české š
ʎjako slovenské ľ
Středověká španělština převládající: y /ʝ/, ll /ʎ/ výslovnost hie-: /j/ Většina Španělska a Kanárské ostrovy převládající: /ʝ/~/ɟ/ výslovnost hie-: /ʝ/ Andalusie převládající: /ʒ/~/d͡ʒ/ občasná: /ʝ/~/ɟ/ výslovnost hie-: /ʝ/ Mexiko a Střední Amerika Mexiko, Guatemala, El Salvador, Belize, Nicaragua, Kostarika, Honduras převládající: /ʝ/~/ɟ/ občasná: /d͡ʒ/ výslovnost hie-: jako převládající Karibik Kuba, Portoriko, Dominikánská republika, Florida převládající: /j/~/ʝ/ občasná: /ɟ/ výslovnost hie-: jako převládající Velká Kolumbie Panama, Venezuela, pobřeží a Amazonie Kolumbie, pobřeží a Amazonie Ekvádoru převládající: /d͡ʒ/ občasná: /ɟ/ výslovnost hie-: /j/ Tichomořské pobřeží Pobřeží a Amazonie Peru, Chile, pohraniční oblasti Argentiny převládající: /ʝ/~/ɟ/ občasná: /d͡ʒ/ výslovnost hie-: /j/, v Chile jako převládající Bolívie a Paraguay, Andy v Kolumbii, Peru, Ekvádoru, Chile a Argentině převládající: y /ʝ/, ll /ʎ/ občasná: y/ll /ʝ/ výslovnost hie-: /j/ Argentinské vnitrozemí převládající: /ʒ/ občasná: /d͡ʒ/, /ʝ/ výslovnost hie-: /j/ Španělština z Río de la Plata Buenos Aires, Uruguay a oblast Río de la Plata převládající: /ʃ/ občasná: /ʒ/ výslovnost hie-: /j/ Výslovnost ll a y ve španělštině, yeísmo Oblasti, kde se rozlišuje výslovnost ll a y a kde převládá yeísmo

Jakou výslovnost používat?

Jak je vidět, existuje minimálně 6 různých výslovností y/ll, které se liší země od země. Naštěstí existuje i něco jako nepsaný standard, kterým je neutrální španělština, používaná v mezinárodních médiích, dabingu, video a audio manuálech. Tato používá většinou /ʝ/ (mezi českým j a ď) nebo /ɟ/ (české ď). Druhou zmíněnou u nás v Hispánice doporučujeme používat všem studentům i takovou výslovnost učíme. Je totiž zdaleka nejpoužívanější napříč španělsky mluvícími zeměmi a nikdy se vám nestane, že by vám nerozuměli.

Kamil Gregůrek